Evropský paradox
Evropský paradox
K tomu lze dodat, že zpětná změna podmínek při podnikání v OZE už zdaleka není jen českou doménou. Skupina ČEZ, která se po kritice v Česku rozhodla vsadit na zelenou energii v zahraničí, se s tím nyní setkává v Rumunsku, které podporu také omezuje. Kvůli nastavenému systému podpory se vyplácí investovat pouze do obnovitelných zdrojů. Jenže nikdo neví, zda tu podporu později ten či onen stát nezkrouhne.V Evropě se tím dostáváme do paradoxní situace – kvůli nastavenému systému podpory se vyplácí investovat prakticky pouze do OZE, které uměle vytlačují konkurenci. Jenže nikdo neví, zda tu podporu zase později ten či onen stát nezkrouhne. Není pochyb, že spíše než po dalších investicích do obnovitelných zdrojů energie v Česku – které už pravděpodobně nebudou mít ani nárok na podporu – se energetickým firmám více vyplatí poohlédnout se třeba po telekomunikacích. ČEZ snad může být spokojený s tím, že vytvořením nového fondu zjednodušil vlastnickou strukturu – kromě bývalé společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje existovalo dalších devět firem pro jednotlivé projekty elektráren, v nichž měla tuzemská elektrárenská jednička podíl. Otázkou zůstává, do jaké míry se naplní další původní záměr – že ČEZ získá peníze za prodej minoritního podílu a sníží se mu současné náklady na provozování obnovitelných zdrojů.
(Převzato z webu Českápozice.cz, autor Jan Žižka, 11.04.2013, http://www.ceskapozice.cz/byznys/energetika/nalaka-cez-investory-do-svych-fotovoltaik?page=0,1)