Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Je možné srovnávat VTE Jindřichovice a VTE Krásné Údolí?

17. 4. 2013

Je možné srovnávat VTE Jindřichovice a VTE Krásné Údolí?

 
 
   Nedávno jsme s manželkou vyjeli ověřit některé skutečnosti projektanta záměru výstavby šesti vysokých větrných elektráren Krásné Údolí, (dále VTE Krásné Údolí), který je v současné době připravován k výstavbě a který svými technickými a pohledovými dopady výrazně zasáhne zhruba 1.150 obyvatel. Cílem cesty byla skupina čtyř VTE, které jsou umístěny na katastru obce Jindřichovice, okres Sokolov a které realizoval stejný investor. Přístup k nim nebyl složitý, řeší ho odbočka na komunikaci Sokolov Kraslice, zhruba v polovině cesty mezi obcemi Dolní Nivy a Jindřichovice.
   Zaměřili jsme se na sledování několika ukazatelů, které se zpravidla uplatňují při zdůvodňování záměrů VTE v území a které po bodech uvádíme.
 
Technické parametry stavby. Na informační tabuli před vjezdem do areálu jsou informace v češtině a němčině o parametrech tohoto větrného parku. Mimo jiné se každý dočte, že celková výška s vrtulí se uvádí celkem 149,5 m. Výkon jedné VTE je 2,3 MW, celkový výkon je 9,2 MW. Pokud srovnáme tyto údaje s parametry záměru VTE Krásné Údolí, každá ze šesti plánovaných věží bude o 35,5 metrů vyšší a celkový výkon bude dvojnásobný. To znamená v číslech, že výška každé věže bude 185 m, průměr točících se vrtulí bude 101 m a celková výkon 18 MW. To není vůbec malý rozdíl.
 
vte-jindrichovice_tabule.jpg
Informační tabule v Jindřichovicích
 
Přístupnost a využitelnost vnitřního areálu. Území okolo věží je řešeno jako veřejně nepřístupné, využití plochy mezi věžemi je omezeno, spásat dobytkem ho nelze. Na těchto pozemcích je možné maximálně sekat trávu. Odstupová vzdálenost hlediska možného pádu konstrukce, či utržení vrtule není zřejmě uvažována, pokud by byla, musela by býti hranice od věží u Jindřichovic minimálně 150 m od sousedních pozemků. Některé země tato nařízení mají, u nás se tím nikdo pravděpodobně nezabývá. Pokud bychom uvažovali o bezpečné hranici u VTE Krásné Údolí, byla by při rovném terénu tato bezpečná vzdálenost min. 185 m od pozemků jiných vlastníků. V záměru VTE Krásné Údolí lze odměřit vzdálenost cca 110 m. Jinými slovy to znamená, že „ pár metrů čtverečních“ přinese slušný výdělek tomu, kdo omezuje či zasahuje do jiných vlastnických práv. V naší zemi tato skutečnost není řešena .
 
Zatížení hlukem a veřejné zdraví. V době, kdy jsme přicházeli od hlavní omunikace směrem k větrnému parku, jsme slyšeli především silný hukot poryvového ětru, který se proháněl nad krajinou. To bylo ve vzdálenosti měřené přímou čarou 482 m, viz Google Earth). Ve chvílích, kdy vítr ustával bylo zřetelně slyšet hukot s rytmickým aktováním rotoru vrtulí. Čím tišší byla okolní krajina, tím tento pulsující hluk byl ýraznější. okonce při návratu k hlavní silnici bez ohledu na sílu větru jsme uměli dobře rozeznat eho charakteristický zvuk, který připomíná stále běžící automatickou pračku či vrnění etadla. Pokud vezmeme v úvahu svědectví obyvatelky v obci Horní Nivy, se kterou jsme toho dne hovořili a která rozšířila svoje poznatky a zkušenosti také o poznatky svých příbuzných, kteří v obci rovněž žijí, že při tiché krajině a určitém směru větru bývají věže hlučné i na vzdálenost 1.250m přímou čarou, potom lze pochybovat o kvalitním a komplexním provedení hlukové studie pro tuto lokalitu. Protože úředníci veřejné správy, v tomto případě KHS, objektivně nejsou schopni posoudit pravdivost údajů udávanou výrobcem, odkazují se pouze na autorizované osoby, které hlukové studie vypracovaly a jejich údaje porovnávají s platnými normami. Údaje dále pravděpodobně neprověřují, neprovádí kontrolní měření, a neprovádí průzkum u obyvatel, kteří žijí u těchto staveb. Možná by se dozvěděli, že hluk od VTE Jindřichovice vzdálených 1.250 m přímou čarou od obydlí skutečně hlukem ruší. Zahraniční veřejně dostupné a publikované práce a studie, uveřejněné už před čtyřmi až pěti lety, uvádí jako bezpečnou vzdálenost hranici nad 1500m.
   Při posuzování vlivu nízkofrekvenčního hluku autor hlukové studie VTE Krásné Údolí popírá výskyt tohoto hluku, který působí především rušivě na lidský organismus. Odkazy na poznatky Ing. Aleše Jirásky, na kterého se autor záměru VTE Krásné Údolí odkazuje, pracují s výkonově nižšími elektrárnami. Avšak flikr efektem jsou postiženy i okolní obce včetně Krásného Údolí s mateřskou školkou. Hodnoty vlivu se v záměru bagatelizují. Je tomu skutečně tak, nebo je to pouze přání investora? Přesto se nabízí otázka, proč obyvatelé jiných obcí, kteří nechtějí žít v blízkosti těchto VTE, musí tyto efekty snášet !
 
Vizuální efekty. Je vždy těžké hodnotit, neboť neumíme jako lidé vyjádřit v penězích estetickou hodnotu krajiny, při hodnocení dopadů často používáme smyslové vjemy, skrze které tyto vlivy hodnotíme. Na tom ovšem není ale vůbec nic špatného. Špatné je však bohužel to, co v každém případě každá neřízená výstavba či záměr může přinést. Každý neuvážený vstup do území vnáší nepatřičné a nechtěné prvky, které podporují bujení podobných záměrů. Četnost a objemnost těchto vstupů je devastující. Ty původní se totiž stávají jakýmsi standardem, krajina ztrácí měřítko a svůj ráz. Bohužel v uplynulých dvaceti letech naše krajina doznala vlivem ekonomického boomu mnoha negativních změn, které způsobily stavby dopravní, inženýrské i obytných hybridních celků, implantovaných s různou estetickou a technickou kulturou do české krajiny. Vysoké VTE patří právě mezi ty nejagresivnější a nepřirozené dominanty.
   Věže u Jindřichovic se velmi negativně a citelně zjevují nad obcí Horní Nivy, kam jsme cíleně zajeli a kde jsme udělali malou sondu do názoru tamních obyvatel. Vzdálenost VTE je v pásmu velmi silné viditelnosti , zde.1250 – 1400 m. Přibližně stejnou vzdálenost ale od vyšších věží VTE Krásné Údolí budou mít obyvatelé Krásného Údolí, Měchova a Sedla, odstup o cca 200 m větší. Podobný pohled jako z Horních Niv se dá předpokládat z nedaleké obce Háje. Nevíme, jak se projevují tyto věže v Tatrovicích. Jisté však je, že tomu, komu přináší ekonomický efekt, to je obci Jindřichovice, na jejímž katastrálním území věže stojí, díky horskému hřebenu a odstupové vzdálenosti 2.500 přímou čarou od nejbližší věže, vadit nemohou. Je to klasický případ, kdy vlastní výhody jsou nadřazeny nad osudy a životy druhých. V Horních Nivách jsme se také dozvěděli, že Jindřichovice chystají další mohutnou výstavbu VTE. To je právě ten výše zmiňovaný příklad negativního vstupu do krajiny, který otevírá dveře pro další negativní zásahy. Koho bude zajímat písemný protest tímto záměrem dotčených obyvatel, kterým se snaží zastavit projekt možná jedenácti věží ? Severočeský kraj stanovil ve svých zásadách územního rozvoje,(ZUR), minimální odstupovou vzdálenost VTE od obcí nebo území s předpokládanou obytnou výstavbou, 3 km. Plzeňský kraj si nechal vypracovat v roce 2007 od Centra pro krajinu s.r.o. , studii „Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny na vybraných územích Plzeňského kraje.“ Mimo jiné ani jedna VTE nemá v této studii umístěný rotor výše jak 90 metrů nad zemí, výrazně převažuje výška rotorů 60 – 80 m. nad povrchem země. Takto chápou zásah do krajiny odborníci.
   Jaké jsou zásady včleňování VTE v Karlovarském kraji ? Záměr VTE Krásné Údolí prokazuje buď ohromnou neprofesionalitu řešitele, kterého nezajímá několika metrová blízkost hranice CHKO Slavkovský les, nebo se prostě jen vyhovuje přání investora. Pokud EIA, která dnes řeší VTE Krásné Údolí, se spokojí pouze s ověřenou autorizací řešitele jako s dostačující podmínkou, jak bude posuzovat celkový návrh ? Bude-li jednat obdobně jako KHS, bude to mít pro obyvatele Toužimska katastrofální dopad. Pro příklad se lze obrátit k výše citovanému materiálu Plzeňského kraje, který minimální odstupovou vzdálenost od hranice CHKO určuje a zdůvodňuje ve vzdálenosti 3 km.
   Doklad cynismu nebo projevem opravdové neznalosti věci je postoj starosty Krásného Údolí, který ve svém mimořádném oběžníku přirovnává vliv plánovaných VTE ve své obci k dopadu VTE na Jindřichovice. Jeho zdůvodnění výhodnosti VTE pro obyvatele Krásného Údolí je nejenom špatné ale především varující. Nejen pro něj zde uvádíme odkaz : 6.2.2013 Radiožurnál s Hankou Shánělovou, cca 39 minuta vysílání v 16 hod. Stejný případ, stejný záměr jako má Krásné Údolí, nakonec obrovské zklamání. Jeho chlácholení v oběžníku , že vizualizace dopadů VTE na okolní obce a Krásné Údolí jsou zavádějící či zkreslené, jsou proto vysoce neodpovědným výrokem. Vizualizace, které jsme zpracovali, jsme několikráte přeměřovali a přepočítávali, (podklad pro měření kartografické mapy a Google Earth, záměr VTE Krásné Údolí ).
   S přihlédnutím ke všemu tomu, co jsme doposud zjistili se domníváme, že věže VTE, pokud jsou umístěny v členitém terénu, který skrývá především z obydlených míst jejich přítomnost a v rozumné vzdálenosti, kterou chápeme někde kolem 3 km, při regulované výšce ve vztahu ke krajině a při předem stanoveném limitním počtu, lze je respektovat. Avšak obecně platí, že větrné parky ničí charakter krajiny a jsou v každém případě nežádoucím negativním zásahem do ní. V podstatě lze říci, že většina odborných studií o vlivu VTE na krajinu zmiňuje, že VTE umístěné v oblasti silné viditelnosti, přinášejí silné negativní jevy do území. To jsme si ověřili a bylo nám také následně potvrzeno v Horních Nivách.
 
vte-jindrichovice_mapa.jpg
Situace umístění VTE Jindřichovice na leteckém snímku (Googleearth).
 
Rušení televize a mobilních telefonů, bezpečnostní aspekty. Doporučuji všem, kteří pochybují, že něco takového může existovat, zajet se zeptat do obce Horní Nivy. Tam se dozví, že mobilní telefonování někteří byli nuceni vyměnit za pevnou linku a některé veřejné české televizní programy jsou nehratelné. Koho to ale zajímá? Investora VTE Jindřichovice určitě ne. Rotující lopatky turbín také ruší krátkovlnná vysílání, což zase může býti problém u letiště u Přílez.
 
Nemovitosti, pohoda bydlení a jiné. Soukromě jsme se dotazovali těch, kteří rozhodují o umístění VTE v Karlovarském kraji. Jejich jména tedy nelze uvádět. V žádném případě by si nikdo z nich nepostavil nebo nekoupil nemovitost v blízkosti VTE a už vůbec ne v hranicích silné viditelnosti. U lidí, kteří bydlí v blízkosti VTE, například v Horních Nivách, se pohoda bydlení prokazatelně zhoršila. Stačí si to osobně ověřit.
 
Co ale vadí nám ? V této zemi si každý většinou musí pomoci sám. Poslední možností jsou často různá petiční hnutí lidí, kteří zoufale hledají ve státní správě ty, kteří se jich zastanou. Většinou se to týká lidí, kteří dosud žili v místech, kterých se žádný viditelný rozvoj netýkal. Dnes mají smůlu, že žijí tam, kde zkrátka to „dobře fouká“. Neumí se dostatečně bránit, nemají mnoho peněz a žádné pracovní výhody jim to nepřinese. Pokud nejsou v situaci jako v Jindřichovicích, které jsou „za bukem, či větrem, chcete-li “, mají smůlu. Rádi bychom se ale mýlili.
 
Závěrem . V textu jsme se pokusili shrnout to, co jsme několikaměsíčním studiem této problematiky zjistili. Pokud bychom měli psát o této problematice obšírněji, bylo by to velmi vyčerpávající. Přitom jsme vše dělali pouze ve svém volném čase. Nad všechny články a textové průzkumy byl výlet k VTE Jindřichovice. Stačilo se dát do řeči s tamními, vidět skutečnost, představit si o 35 metrů větší větrník a bylo vše jasné. Dělají to také ti, co nás zastupují ? Cílem tohoto textu by měl býti podnět k zahájení veřejné a korektní diskuse ohledně VTE v Karlovarském kraji a omezení či zastavení všech neřízených záměrů VTE v kraji do té doby, kdy bude vypracován a schválen komplexní a především vysoce odborný materiál o pravidlech umísťování VTE.
 
V Sedle, obec Útvina , 24.3. 2013
Mgr. Hana Janischová
Ing. Arch. Jiří Janisch, autorizovaný architekt
 
foto informační cedule VTE Jindřichovice