Jdi na obsah Jdi na menu
 


Problémy s VE v Dánsku

10. 3. 2010
Krok k vandalskému státu.
Únor 2010
 
Jestliže, proti všem dobrým mravům a politické slušnosti dánská vláda a parlament protlačuje kontroverzní projekt testovacího centra sestaveného ze sedmi 250 m vysokých větrných turbín u Thy, posouvá dánská politická reprezentace Dánsko do vandalského státu s totalitním charakterem.
Celou Evropu resp. celým světem zmítá horečka využití větrné energie, ale zřídka je projekt tak groteskní jako např. vykácení 15 km2 lesa v krásné krajině, jen proto, aby se vytvořily správné podmínky větru pro národní testovací centrum větrné energie.
 
Větrná energie nikdy nemůže být „energií budoucnosti“, ačkoliv přesně tohle Vestas proklamoval na svém billboardu u stropu kodaňského metra během COP 15, provázený apelem „Požadujte větrnou energii nyní“. To není fyzicky možné neboť větrné elektrárny vyrábějí elektrickou energie pouze pokud dostatečně fouká vítr. Bez větru není elektřina. Vítr je přírodní síla. Není možné ho řídit, zapínat a vypínat jak bychom si přáli.
 
 
Experti nazývají větrnou energii přerušovaným zdrojem (přerušovaný znamená, že se zastavuje a spouští v nestejných intervalech). To znamená že větrná energie má fluktuace a je nestabilním zdrojem. Tudíž může být jen doplňkovým zdrojem energie dokud silný průmysl větrné energie a jejich zelení zastánci nebudou schopni změnit zákony přírody.
 
Na základě uvedeného jsou absurdní plány vykácet rozsáhlou lesní plochu v Thy, aby se vytvořilo zkušební centrum pro větrnou energii.
Zcela určitě, 10. února dánský ministr životního prostředí p. Troels Lund Poulsen bude účasten setkání na místě plánované gigantické stavby průmyslové zóny, aby diskutoval tento záměr s občany pro které mají plány devastační následky, pro přírodu i je samé.
 
Zjednodušeně řečeno, ministr pouze jde s proudy. Od Laponska po Gibraltar se Evropa stává velikou jednolitou průmyslovou zónou řízenou průmyslem větrné energie. Tak se ztratí těch několik málo ploch pro lidi kde lze svobodně dýchat, pokud by to bylo vyhnáno do extrému. V Pitea, na území severního Švédska se jedná o tom, aby se realizoval projekt 1100 obrovských větrných elektráren. Švédská vláda přijala rámcový plán s cílem postavit na pevnině asi 6000 a na moři 3000 větrných turbín.
 
Uvědomme si, že nejméně 2500 větrných turbín každá s výkonem 2 Megawatty může nahradit jeden atomový reaktor- pokud ovšem fouká. K tom je možné dodat, že emise CO2 z dánské výroby elektřiny nebyly sníženy ani o jediný gram, přestože byl vybudován obrovský potenciál větrné energie. Podle oficiálních dánských statistik, emise CO2 v roce 1990 činily 20.7 milionů tun a v roce 2008 to bylo 21.0 milionů tun.
 
Zájem o větrnou energii je daleko od vyváženého poměru. Ve Švédsku jejich energetický výbor při Královské Akademii a potom také inženýrská skupina stejné akademie podrobně zkoumala cíl vlády pro větrnou energii.
 
V celé Evropě je bezdůvodně stavěno tisíce obrovských větrných elektráren bez ohledu na lidi a v místech, kde by jste to nejméně očekávali. Souběžně s tím jsme svědky sílícího protestu lidí, kteří musí žít v blízkosti větrných elektráren kde jsou obtěžováni mj. hlukem, stíny a záblesky světla. Ale protesty jsou systematicky bagatelizovány výrobci větrné energie, stejně jako vládními představiteli způsobem, který vás nutí přemýšlet o totalitních praktikách. Jak tohle můžeme připustit v roce 2010? Došlo to tak daleko, že veřejné fondy tráví čas na studiích na universitách, aby našly cestu a smysl sejít se s opozicí a na vědecké bázi donutit lidi, aby souhlasili s něčím co je proti jejich vlastní vůli.
 
Dnes, stovky protestujících skupin jsou formovány v celé Evropě. Nejlépe organizovanou skupiny založily EPAW, Evropská platforma proti větrným farmám, pře asi 18 měsíci. Na začátku, EPAW čítalo méně než 200 členů, přičemž dnes je jich více než 400. Maje na mysli důležitost učení francouzských filosofů jakými byli Voltaire, Rosseau, Diderot, a Montesquieu o rozvoji společností v Evropě, není divu, že prezidentem EPAW se stal francouzský předseda největší envirometální organizace. 8.12. minulého roku byla založena dánská národní organizace, která čítá 31 členů k dnešnímu dni.
 
V Thy je ministr životního prostředí připraven vykácet 15km2 lesa a do tohoto testovacího centra zahrnout celkem 30 km2 lesů, luk, bažin a mokřad situovaných mezi přírodní rezervací a největším letním hnízdištěm ptáků v severní Evropě.
 
 Snad bychom v této době mohli upotřebit větrnou energii jako dodatečný zdroj, ale jsou zde omezení a hranice. Možná potřebujeme větrnou energii pro blaho nás všech. Ale znovu, potřebujeme vyznačit jasnou hranici mezi všeobecným blahem a průmyslovou tyranií. V Thy jsme nebezpečně blízko této hranici a možná už jsme ji překročili.
 
Je na čase vzbudit politiky, kteří jsou za to zodpovědní, vrátit se zpět do reality, kde ne všechna rozhodnutí musí být podřízena výrobcům větrné energie a jejich obchodním zájmům. Věc s národním testovacím centrem vytváří příležitost využít běžný politický postup, který tak jako vždy utvářel a utváří půdu pro dánskou demokracii. Je čas na důkladné zvážení všech aspektů a vyhnout se ukvapeným závěrům. To bude nejlepší pro obě strany, jak občany tak pro průmyslníky s větrnou energií.
 
Vláda a parlament drží sílu, která vykonává projekty. V nejhorším případě to bude mít hluboký dopad na přírodu a lidi žijící v Thy s žádným nebo jen malým užitkem. Proto jako mluvčí skandinávské a baltské pobočky EPAW se nad tím zamýšlím a budu se soustředit na národní testovací centrum. Chtěl bych sledovat vývoj detailně a podávat hlášení do mezinárodní komunity přes kanály EPAW.
 
Peter Skeel Hjorth, mluvčí za Skandinávii a pobaltské republiky.