Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Větrné elektrárny v podmínkách ČR ve faktech!

5. 11. 2009
Větrné elektrárny (VE) v podmínkách ČR ve faktech!
 
I. Vývoj VE v ČR
 
            Česká republika se podpisem „Protokolu Energetické charty o energetických úsporách a souvisejících ekologických hlediscích“ v roce 1995 zavázala k vypracování programu realizace energeticky úsporných opatření a využití obnovitelných zdrojů energie (dále OZE).
 
             Dne 8.7.1998 vláda svým usnesením č. 480 schválila koncepci „Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (OZE)“, jehož vyhodnocení příslušní ministři předkládají vládě vždy k 30.červnu, počínaje rokem 2001.
 
            Podpora využití obnovitelných zdrojů energie je také jednou z priorit EU dle Směrnice EU 2001/77/EC o podpoře výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
 
            „Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů“ na období 2002-2005, zpracovaný MPO a MŽP byl schválen usnesením vlády č.1079 z 22.10.2001, na období 2006-2009 usnesením č.884 ze dne 13.7.2005
            ČR se zavázala dosáhnout v roce 2010 podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výši 8% z celkové spotřeby ( v roce 2005 to mělo být 5,1%).
 
            Nejvyšší kontrolní úřad provedl v roce 2005, dle svého ročního plánu, kontrolu č.05/08 – Hospodaření s finančním i prostředky určenými na Státní program podpory úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Kontrolní závěr je publikován ve Věstníku NKÚ 2005 v částce 4, str.462 – 472. V rámci této kontroly byly v omezené míře kontrolovány i větrné elektrárny. V závěru je konstatováno, že mezi nejrizikovější OZE (obnovitelné zdroje energie) patří větrná energie (VE), která je jednou z nejdražších energií z OZE, patří mezi přerušované zdroje energie (nedá se s jistotou spoléhat na výskyt a intenzitu větru) a v podmínkách ČR má malý potenciál.
 
Následující tabulka přináší přehled výroby elektřiny z OZE za rok 2004 a 2005:
GWh
Hrubá výroba elektr. energ. v ČR
Hrubá spotřeba elektr. energ. v ČR
Podíl spotřeby na výrobě
Výroba elektr. energ z OZE
Podíl OZE na hrubé výrobě
Podíl OZE na hrubé spotřebě
Dodávka do sítě z VE s výkonem nad 0,1MW
Podíl VE na hrubé spotřebě el.energie
2004
84333
68616
81%
2743
3,3%
4,0%
10
0,015%
2005
82579
69945
85%
3133
3,8%
4,5%
18
0,026%
Zdroj
ERÚ
ERÚ
 
MPO
 
 
MPO
 
 
            Z tabulky je zřejmé, že v roce 2005 nebylo dosaženo 5,1% podílu OZE na hrubé domácí spotřebě, jak stanovil „Národní program“. V tomtéž roce bylo vyvezeno 15% vyrobené elektrické energie, dosažený podíl vyrobené el. energie z OZE činil 4,5% hrubé výroby. V těchto 4,5% je zahrnuto 0,026% podílu vyrobené el. energie větrnými elektrárnami.
            Tento zanedbatelný podíl, reprezentující výrobu cca 18 GWh představoval ale řádově desítky milionů korun jen v dotované výkupní ceně. (18 000 000 kWh x 2 Kč =36 mil.Kč)
(pozn.: předpoklad, že každá vyrobená kWh z VE byla dotována cca dvěmi korunami)
            V roce 2004 představoval celkový jmen. výkon v Česku instalovaných VE 16,5 MW, průměrná využitelnost cca 12% (instal. jmenovitý výkon/skutečný průměrný výkon).V roce 2005 to bylo 25,1 MW, celková využitelnost cca 15%, v roce 2006 to bylo už přes 70 MW, průměrná využitelnost cca 15-20%. Největší a nejmodernější VE mohou dosahovat vyjímečně využitelnosti až 25%, samozřejmě v závislosti na větrném potenciálu stanoviště.
            Výmluvný je výsledek ročního provozu VE Břežany, mediálně silně prosazovaného pilotního projektu obřích VE na jižní Moravě, kde 5 turbin Vestas V52 o celkovém výkonu 4,25 MW pracovalo jen s využitelností 12,76% .
            Ve statistice výroby elektřiny ERÚ pro rok 2006   viz   www.eru.cz; je uvedeno, že celková hrubá výroba v ČR byla 84 288,3 GWh, z toho větrné elektrárny vyrobily 49 GWh, což je cca 0,06%. Ze stránek České společnosti pro větrnou energii www.csve.cz; je možno zjistit, že v roce 2006 bylo ve VE instalováno cca 56 MW výkonu (ERÚ uvádí jen 44MW). Jednoduchým výpočtem zjištěná průměrná využitelnost VE v roce 2006 je cca 10% (dle údajů ERÚ 13%). Ve skutečnosti bude využitelnost vyšší, asi ne všechny elektrárny pracovaly celý rok 2006. Stále se ale pohybujeme s reálnou využitelností kolem 15%.
            V roce 2007 lze očekávat celkový jmenovitý instalovaný výkon VE více než 100 MW, využitelnost cca 20%, dotace cca 1,50 Kč na kWh, což již představuje řádově stovky mil.Kč. (viz orientační výpočet: 100 000 kW x 365dní x 24hod x 0,2 využitelnost x 1,50 Kč = 262 800 000 Kč).
Pozn.: námi zjištěný přehled stávajících a některých plánovaných VE (vztaženo ke konci roku 2006) je prezentován v příloze č.1.
            Výkupní ceny a zelené bonusy pro větrné elektrárny, stanovované každým rokem ERÚ, jeho cenovým rozhodnutím, mají mírně klesající tendenci. Výkupní cena elektřiny dodané do sítě v roce 2007 je stanovena na 2,46 Kč na kWh oproti ceně v roce 2003, kdy to bylo přes tři koruny.
            Nutno poznamenat, že výkupní cena je investorům ze zákona garantována na 15 let a že výkupní cena stanovená v roce uvedení VE do provozu je v následujících letech zvyšována o inflaci.
                        Investoři se proto snaží realizovat své investice do VE co nejdříve. Plánují, že v blízké budoucnosti několikanásobně zvýší celkový instalovaný výkon VE, přesto vždy, vzhledem k podmínkám a možnostem ČR zůstane podíl výroby elektrické energie z VE, vzhledem k celkový výrobě ze všech zdrojů naprosto zanedbatelným, tím spíše, že ČR je stále exportérem elektrické energie..
            Bez masivní podpory výkupu elektrické energie z VE státem, by investice do staveb VE byly ekonomicky nezajímavé. Je pochopitelné, že čím nižší bude státem dotovaná výkupní cena elektřiny z VE, tím méně projektů VE bude ekonomicky efektivních. Investiční náklady na výstavbu VE jsou relativně vysoké a představují cca 50 mil. Kč na 1 instalovaný MW jmenovitého výkonu VE. Nezanedbatelnou součástí investice je připojení VE k distribuční síti včetně úprav v předávacích stanicích, přístupových komunikacích atd. Diskontní návratnost investice do VE je pro investora v horizontu cca 15 let. Životnost je odhadována na cca 25 let.
(pozn.: orient. prostý výpočet návratnosti u 1MW VE =
               = 50mil / (1MW x 365dní x 24hod x 2460Kč/MWh x 0,2 využitelnost = cca 12 let)
            Nutno poznamenat, že v případě rovných podmínek na trhu s elektrickou energií, tzn. při stejné výkupní ceně, by návratnost byla v horizontu 30 let, elektrárna by se tedy vůbec nezaplatila.
            V „Alternativní energii“, 6/2006, periodiku České větrné společnosti je uvedeno, že jen např. firma KV VENTI má v současné době rozpracováno 450 projektů VE.                    RNDr. J. Štekl, CSc., přední odborník na větrnou energii z Ústavu fyziky atmosféry zde odhaduje, že na území krajů Karlovy Vary, Ústí/Labem a Liberec by mohlo být postaveno cca 400MW výkonu ve VE a na území krajů Jihomoravského a Zlínského cca 200MW. Toto koresponduje s odhady investorů, který chtějí výkon cca 50MW z roku 2006 v brzké době zdesetinásobit.
            Z odborné studie společnosti EuroEnergy, která se zabývá finančními dopady rozvoje větrných elektráren v ČR vyplývá, že v případě „malého scénáře“ (do roku 2010 bude ve VE instalováno 500MW, „velký scénář“ 1000MW)), budou nutné dodatečné náklady na připojení k sítím, investice na posilování a rozšiřování sítí a náklady na pořízení regulační energie činit cca 6,5 mld Kč. (v případě „velkého scénáře“ to bude již cca 11mld Kč).
            Vedle těchto údajů studie uvádí další investice a to nákup výkonů pro regulaci soustavy (odhad 0,7-3,5 mld Kč) a pro zajištění dispečerské zálohy (1-2,1 mld Kč).
            Celkově je to v případě“ malého scénáře“ cca 10mld.Kč, což představuje cca 20 mil Kč na každý instalovaný 1MW ve VE. (v případě „velkého scénáře“ by to bylo již cca 30mil.Kč/1MW). S těmito náklady je nutno v hodnocení efektivnosti VE počítat.
            Je nutno si uvědomit, že „malý scénář“ představuje v roce 2010 podíl na celkové hrubé spotřebě elektrické energie ve výši cca jen 1,15%, velký cca 2,3%.
            Ke zvážení se nabízí základní systémová otázka, zda tento relativně malý možný příspěvek VE k závazku ČR vyrábět v roce 2010 8% elektrické energie z OZE je ta správná cesta při zvážení velmi vysokých nákladů a ceny za znehodnocení české krajiny stovkami stopadesátimetrových VE a zda neexistují řešení vhodnější?
(pozn.: předseda Energetického regulačního úřadu, pan Ing.Josef Fiřt prohlásil v červnu 2006, že tato kvóta je nereálná a že ji není možno splnit.)
            Rovnostářská podpora všech OZE bez ohledu na jejich celospolečenskou potřebu a jejich skutečný celospolečenský přínos vede k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků a k omezování perspektivnosti těch OZE, které nemají za sebou takovou silnou „lobby“ jako je tomu u VE.
           
           
II.   Přednosti VE v ČR:
 
Strategický, ekonomický, ekologický význam
            Obecně je zdůrazňována šetrnost k životnímu prostředí z hlediska substituce fosilních paliv, a fakt,že větší část produkce je tvořena v zimním období, kdy je nejvyšší poptávka. Dále krátká doba výstavby a rychlé uvedení do provozu. Tyto výhody lze však považovat za relativní, uvážíme-
-li, že při masivním nasazení VE nestabilita jejich provozu vyžaduje mimo nákladné úpravy přenosové sítě nutně aktivní zálohy, které jsou tvořeny v našich podmínkách především uhelnými elektrárnami.,
            Fakt, že koupit VE v Dánsku či Německu za úvěr, který banka ochotně poskytne vzhledem ke garantovanému výkupu el.energie z tohoto zdroje, a tuto během krátké doby postavit a provozovat, je ta nejsnazší a nejefektivnější cesta pro investora do OZE, který logicky chce své investice umístit co nejvýhodněji. Za proklamovanou výhodou je skryt čistě podnikatelský záměr.
Jednoznačně nezpochybnitelné celospolečenské výhody, mimo zmíněných reálných důchodů investorů a provozovatelů VE, či diskutovatelných „výhod“ pro místní samosprávy, nevidíme.
            Vzhledem k jednotlivému občanovi-voliči je bilance nepříznivá. Orientačním výpočtem za předpokladu roční spotřeby v roce 2010 cca 60-70 TWh elektrické energie, při docílení 8% výroby z OZE, což by činilo cca 5 TWh, při průměrné dotaci cca 2 tis. Kč na takto vyrobenou každou MWh, nás to přijde cca na 10 miliard, což je cca 1000 Kč na každého z nás, protože to fakticky zaplatí odběratelé elektřiny v její zvýšené ceně. A to zde nejsou uvedeny následně vynucené náklady ještě masivnější výrobou energie z větru.
 
III.    Problémy VE v ČR:
 
a) Energetický význam
            Jak již bylo zmíněno výše, v roce 2010 by podíl výroby elektrické energie z VE mohl dosáhnout při nejoptimističtějších prognózách cca 2% celkové hrubé spotřeby elektrické energie v ČR. Tento podíl je nevýznamný, jak co se týče kvantity, tak i kvality provozu a byl by prakticky na hranici využitelného větrného potenciálu ČR.
           
            Jednoznačně JE nelze prakticky nahradit VE či jinými OZE. Pokud by byly rušeny JE, z důvodů politických, je zřejmé, že nebude možno snížit produkci kysličníku uhličitého, významného skleníkového plynu, zásadně ovlivňujícího změny klimatu. Toto se týká jak ČR tak EU i celého světa. V poslední době naopak zaznamenáváme obrat k JE. V USA začíná boom v jejich výstavbě, stejný trend sleduje Čína, Rusko, Indie atd. (HN 30.1.2007).
 
b) Spolehlivost (zálohování)
            Větrné elektrárny jako takové vyžadují aktivní zálohové zdroje pro případ bezvětří schopné v co nejkratší době vyrovnat výpadek VE. Toto není tak velký problém pro sítě s převahou vodních elektráren, jak je tomu v Rakousku, obtížné ale je to v sítích s převahou tepelných a jaderných zdrojů, jak je tomu např. v ČR. V Česku zatím tento problém ale není oprávněný vzhledem k celkovému výkonu instalovaných VE, který je vzhledem k ostatním zdrojům zcela bezvýznamným.
            Zpráva společnosti UCTE („Union for the Co-ordination of Transmission of Elektricity,   www.ucte.org ) k událostem ze dne 4.listopadu 2006, kdy především z důvodu nestability dodávek z VE došlo k nejvážnější poruše v přenosových soustavách západní Evropy, upozorňuje na problém, který s možným rozvojem VE bude nutno řešit, což přinese dodatečné investiční náklady. Před stejnými problémy varuje společnost ČEPS – Česká přenosová soustava.
 
c) Vysoké investiční náklady
            Jeden příklad za všechny. HN 25.1.2007 informovaly, že u Kladna, v obci Pchery, ČKD Blansko Wind postaví dvě nejvýkonnější VE v Česku o celkovém výkonu           6MW za 190 mil. Kč. ( finská technologie WinWind, výška VE 140m). S dodatečnými náklady, výše zmíněnými, to bude investice za cca 300 mil.Kč, což koresponduje s hrubým odhadem, co instalovaný MW ve VE, to 50 mil.Kč.
     JE Temelín s instalovaným výkonem 2000 MW byla postavena v roce 2000 (zahájení spouštění 1. bloku bylo 5.7.2000), představovala investici 98,6 miliard Kč a její životnost je plánována na 40 let (minimálně).
            Náklady na 1 instalovaný MW jsou zde cca 50mil. Kč, což je naprosto srovnatelné s VE, životnost cca dvojnásobná mimo ostatní přednosti (účinnost, plynulost, spolehlivost, atd). Spuštění dalšího bloku by beze zbytku nahradilo všechny postavené či projektované VE, zachránila by se česká krajina a nebylo by nutné vynaložit 1000 x 30mil = 30 miliard dodatečných nákladů na připojení VE k sítím atd. (viz výše).
 
d) Větrný potenciál a lokality
            Větrný potenciál, laicky řečeno, je energie větru dané lokality, která by mohla být využitelná. Z prací RNDr.Josefa Štekla, CSc., vyplývá, že současně budované VE, mající turbínu umístěnou ve výšce cca 80m, mají šanci dosáhnout roční využitelnosti cca 20%, vzhledem k daným podmínkám v ČR. Tato využitelnost samozřejmě mimo závislosti „na počasí“, závisí také na spolehlivosti a technické úrovni dané VE. Nejsou výjimky VE pracující s využitelností relativně mnohem nižší.
            Vzhledem k poměrně hustě zalidněné ČR, zájmům ochrany přírody a krajiny a v neposlední řadě odporu obyvatel i úřadů, jsou VE budovány v místech s nižším větrným potenciálem, povětšině tam, kde je získán souhlas zastupitelstva na obecní úrovni.
 
e) Dopady do krajiny
            V České krajině je „krajináři“ považována maximálně únosná výška výškových staveb do cca 80m, což je informace z konference „Posuzování vlivů projektových záměrů a strategických koncepcí na životní prostředí („EIA/SEA“ - Environmental Impact Assessment / Strategic Environmental Assessment) ze dne 13.6.-14.6.2006,  hotel Jezerka , Seč.
            Většina současně budovaných VE tuto výšku významně převyšuje. Vzhledem k větrným podmínkám v Česku je snaha investorů zvyšovat účinnost VE jejími rozměry. Současně budované VE o výkonu nad 1MW mají stožár vysoký okolo 100 metrů, průměr vrtule okolo 90m. Ty největší s výkonem nad 3MW mohou přesáhnout celkovou výšku 150m.
 
            Rada Europa Nostra, panevropské federace organizací zabývajících se památkovou péčí, v rámci svého zasedání, které se konalo dne 30. září 2004 v Haagu, jednala o účincích souvisejících s rychle se zvyšující mírou využití větrné energie při výrobě elektrické energie na životní prostředí a kulturní dědictví, v širším kontextu krajiny, a dospěla, mimo jiné k tomuto závěru:
- politika týkající se využívání energetických zdrojů v mnohých zemích dostatečným   způsobem neřeší otázku poptávky po energii, úspor energie a propagace energetické účinnosti.
 - větrné turbíny by měly být umísťovány do vhodných lokalit.
 - mnoho zemí mělo až doposud sklon využívat větrnou energii nepřiměřeným způsobem. Tyto země organizují mohutné pobídkové programy v oblasti rozvoje využití této formy energie, nejsou však schopny správně vyhodnotit kladné a negativní stránky svého počínání v této oblasti, takže v důsledku nastává po celé Evropě situace, kdy velkým plochám nádherné evropské krajiny v současné době vévodí skupiny větrných turbín, které závažným způsobem poškozují přírodní dědictví.
- v mnoha evropských zemích dochází k situaci, kdy v rámci rozhodovacího procesu, který se týká větrné energie, nejsou dostatečným způsobem brány v úvahu dopady, jež bude mít činnost související s touto problematikou na společnost, cestovní ruch, historii, kulturu, přírodu a krajinu.
- veřejné orgány podílející se na procesu rozhodování o pevninských větrných turbínách či skupinách turbín měly výstavbu těchto zařízení důkladněji konzultovat, a tento proces by měl být založen na pochopení významu charakteru a hodnot místní krajiny. Při hodnocení jakéhokoli projektu by měla být vždy brána v úvahu, mimo jiné, následující hlediska:
1) dopad na místní komunitu z hlediska rušení hlukem a infrazvuky, stínění, popřípadě snížení hodnoty majetku atd;
2) míra rušivého vizuálního efektu s ohledem na charakter a kvalitu okolí – v úvahu je nutno vzít skutečnost, že moderní větrné turbíny vzhledem ke své velikosti (nad 100 metrů a výše) a umístění na nápadných místech přitahují pohled pozorovatele;
3) další negativní důsledky pro krajinu, choulostivé lokality, vodní toky a ostatní faktory, kterými na životní prostředí působí výstavba, budování přístupových cest, rozšiřování energetických sítí, výstavba stožárů a budov potřebných pro výrobu a přenos elektrické energie; 
4) možnosti uvedení daného místa do původního stavu, které lze zaručit po skončení životnosti větrných turbín;
5) blízkost a vliv na místa, která byla vyhlášena za chráněné oblasti, ať už na národní, mezinárodní, krajské čí místní úrovni;
6) zjištění potřeby záložních rezerv energie v době nečinnosti větrných turbín (není vítr), které budou obvykle zajišťovány za využití uhlí či plynu, což bude mít vliv na deklarovaný přínos projektu s ohledem na tvorbu skleníkového efektu a reálné výrobní náklady.
 
Pozn. autora – zdá se, že všechny „dětské nemoci“, které si v této oblasti západní Evropa prodělala, stojí teprve před námi.
 
f) Dopady na ekosystémy 
            Je třeba zdůraznit, že v mnoha případech projekty VE kolidují s projekty „Územní ekologické stability“, kolidují se známými tahy velkých ptáků, ohrožují mnohé jiné živočichy, jsou budovány v těsných blízkostech CHKO či jiných chráněných lokalit atd. Bohužel nechráněn zůstává i člověk a především krajina, jako významný prvek ekosystému a kulturního dědictví. Nevěříme, že kdokoliv z propagátorů či investorů VE by si nechal postavit 150 m vysokou VE ve vzdálenosti několika málo set metrů od domu či chalupy. Reakce obyvatel bývají často v duchu: „VE mají být daleko za vesnicí a tak s nimi nemáme problémy“. Bohužel, jinými slovy, když se mě to netýká, tak souhlasím. Jen konstatuji, že krajina a příroda naší vlasti je přece bohatstvím nás všech, především generacích budoucích.
 
g) Odpor úřadů a občanů
            Z mnoha projektů VE je v Česku dotažena do realizace jen část vzhledem k odporu úřadů a obyvatel organizovaných v občanských sdruženích. V desítkách případů byl záměr stavby VE v dané lokalitě zamítnut místním zastupitelstvem, příslušným krajským úřadem, odborem ŽP, vojenskou správou atp. Existuje i jistý odpor úřadů vůči větrným elektrárnám. Významným odpůrcem VE je např. Severomoravský kraj či kraj Plzeňský, kde zastupitelé odmítli VE na svém území jako takové. Na většině míst však svoje práva hájí separátně i jednotlivci. Např. skupina občanů Hodic u Pavlova na Jihlavsku podala stížnost k Telekomunikačnímu úřadu. Blízké VE jim rušily televizní signál. Situace se vyřešila po delších jednáních tím, že byl přemístěn vysílač TV signálu, což samozřejmě něco stálo občany a především Telekomunikace.
 
h) Živelnost
            Existence odborných studií na úrovni krajů o potencionálně přijatelných lokalitách výstavby VE, jsou spíše výjimkou, než pravidlem. Rozhodování se děje především na regionální úrovni. Investoři se snaží v první řadě získat na svoji stranu zastupitele obce, v jejímž katastru si vyhlédli možnou lokalitu pro stavbu VE. Nabízejí různé finanční výpomoci obci, zpravidla na vlastní náklady zorganizují zájezd vybraných zastupitelů k funkčním VE, povětšině do Rakouska za účelem je přesvědčit o jednoznačných výhodách VE. Vlastní obyvatelé dané lokality jsou málo informováni, mnohdy jednostranně. Chalupáři a chataři, mající zde rekreační nemovitosti, nejsou informováni zpravidla vůbec.A když to v dané lokalitě nedopadne z jakéhokoliv důvodu, aktivity investorů se přesunou do vesnice vedlejší.
            Lze očekávat silný tlak „větrné lobby“, zejména pokud bude výkupní cena elektrické energie z OZE dotována a pokud budou OZE masivně dotovány z fondů EU, taktéž vzrůstající odpor veřejnosti, a to laické i odborné.
 
Pozn.: Konstatujeme, že z obchodním rejstříku http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/index; se můžete také dozvědět např. že firma troufající si na mnohamilionovou investici VE, ještě nic nepostavila, má třeba zkušenosti jen z prodeje bot, nebo naopak, že čelní představitel známé firmy, která od vytipování lokality, přes všechna rozhodnutí a posudky až po realizaci všechno svede sama, je zde zapsán ve 14 společnostech, z toho 10 je v likvidaci. 
           
i) „Ekologisté“
            Propagátory VE, mimo zainteresovaných investorů a „větrné lobby“ je obecně strana Zelených, zejména ale také „ekologičtí aktivisté“ Hnutí Duha či sdružení CALLA, spolupracující s Českou společností pro větrnou energii atd. Mnohá tvrzení těchto aktivistů mají nereálný, laický, silně populistický nádech náhrady spalování uhlí výrobou elektrické energie větrnými elektrárnami. V denním tisku jsou mnohdy uváděny nadsazené, nereálné, téměř utopistické představy v duchu „vítr fouká pořád a zadarmo…“, „větrné elektrárny neprodukují žádné externality“ atd., matoucí laickou veřejnost.
Dodatečné vynucené náklady v rozvodných sítích, cena narušené krajiny, poškození životního prostředí a zdraví obyvatel při výstavbě a provozu atd. jsou dalšími nepřímými dopady, které se dají vyjádřit jako tzv. externality. Byly např. vyčísleny v rámci rozsáhlého projektu Evropské komise nazvaného ExternE. U větrných elektráren dosahují tyto náklady hodnoty 0,15 eurocentů na vyrobenou kilowatthodinu, následují vodní a jaderné elektrárny s 0,4, slunce s 0,6 a bezkonkurenčně nejvyšších externích nákladů dosahují uhelné elektrárny – 4 centy/kWh. Pro VE možná příznivý údaj, ale v žádném případě není nulový, jak je často prezentován propagátory tohoto způsobu výroby energie.
Je také evidentní, že několik set tun velice kvalitního materiálu stožáru, lopatek, nátěrů, betonu, elektrotechnologie atd. při své výrobě vyprodukovalo škodliviny, skleníkové plyny atp. a taky něco stálo. Objektivním a úplným zhodnocením dopadů každého výrobku na životní prostředí je metoda LCA (Life Cycle Assessment) – tzv. analýza životního cyklu výrobku „od kolébky do hrobu“. Touto metodou lze stanovit pro jednotlivé zdroje el. energie údaj energy ratio tedy poměr vyjadřující množství energie, které daný zdroj vyrobí k celkovému množství energie, která se spotřebuje při jeho výrobě, výstavbě, získávání paliva, provozu a údržbě. Vyjádříme-li tento poměr v procentech, zjistíme, že jaderná elektrárna spotřebuje v tomto smyslu 1,7% energie, které vyrobí, vodní 2%, uhelná 3,5%, větrná 8,3% a sluneční dokonce 9,4%.
 
Po všem, co zde bylo uvedeno, Vás, stejně jako nás musí napadnou základní otázka, která by měla být objektivně, nezávisle a kompetentně zodpovězena:
 
„Má vůbec z celospolečenského pohledu smysl stavět a provozovat větrné elektrárny v ČR? Je to hospodárné, účelné, efektivní a skutečně ekologické?
 
A kdo by nám měl objektivně odpovědět? Asi někdo nezávislý a kompetentní?    Někdo, kdo by měl hlídat „naše peníze a naše životní prostředí“!
Podle našeho názoru by to měl být :
 
Nejvyšší kontrolní úřad,  Jankovcova ulice č. 2, 170 04 Praha 7
 
To bychom se však na kancelář presidenta NKÚ, museli všichni,
občanská sdružení i jednotlivci, písemně se svými názory obrátit !!!
 
Vážení přátelé!
 
Při vytváření této výzvy, jsme vzhledem k obecným problémům výroby elektrické energie z VE a s respektováním možných specifik jednotlivých OS stáli před volbou ze dvou následně možných postupů:
 
- formulovat jednotnou výzvu a tu podpořenou Vámi odeslat na NKÚ
 
- sjednotit Vaše snažení a upozornit vás na fakt, že NKÚ je kompetentní v posouzení smysluplnosti jakéhokoliv státem podporovaného programu, v kterém se vynakládají státní prostředky, přitom však zachovat každému možnost vyjádřit vlastní názor a pohled na problematiku.
 
Tento materiál si kladl za cíl jen jistým způsobem prezentovat obecné a závažné problémy tohoto státního programu, z nichž mnohé jsou Vám důvěrně známé. Nemyslíme si, že by byl naprosto vyčerpávající a postihující všechna Vaše specifika.
Po pečlivém zvážení výhod i nevýhod obou možných postupů, vám navrhujeme následující:
 
Vycházíme z faktu, uvedeného v začátku tohoto materiálu, že NKÚ se této oblasti již dotkl v příslušné kontrole, že je jeho praxí provést následnou kontrolu zaměřenou specificky, zejména, pokud je k tomu důvod. Důvodem mohou být také Vaše podání, která by neměla být brána na lehkou váhu, pokud se týkají tak širokého spektra občanů-voličů, povětšině organizovaných v OS. Pokud získáte v nich podporu politiků, poslanců či senátorů, nebo dokonce poslaneckých výborů, bude se jednat o tzv. kvalifikovaný podnět, kterým se NKÚ bude jistě zabývat.
 
Proto Vás velice prosíme, zformulujte stručný dopis, kde uvedete svými slovy fakta a zformulujete Vaše zkušenosti a Vaše obecné názory k výše uvedené problematice. Závěrem uveďte, že z těchto důvodů žádáte NKÚ o prošetření efektivnosti (hospodárnosti atd.) orientace podpory obnovitelných zdrojů energie v ČR na větrné elektrárny. Dopis odešlete doporučeně na výše uvedenou adresu. Pokud nám pošlete jeho elektronickou kopii, budeme Vám vděčni. Vaše podání mohou být rozhodující. Za Vaší snahu Vám velice děkujeme a doufáme, že bude účinná.